Ajsa

     pravým jménem Aussie Red Svěží vítr – je od první chvíle, kdy k nám přišla jako malý chundelatý medvídek, právoplatnou členkou rodiny. Tráví s námi všechen její i náš volný čas: večery na gauči u televize, vyjížďky s koňmi, práce na zahradě a ve stájích. Povahově je velice přátelská, ale pro pohlazení si nejde za každým, to si to dotyčný nejdřív musí zasloužit.


     Přímo u domu máme stáje s deseti koňmi a provozujeme tu Dětskou jezdeckou školu. Areál včetně zahrady, kde Ajsa tráví většinu času není oplocený, ale nestává se, že by šla na výzvědy dál za hranice pozemku. Když si náhodou někdy prodlouží samostatnou vycházku vždy se spořádaně vrátí, většinou s nějakým novým psím kamarádem.

     Za stájemi je veliké pole, kam pánečci s oblibou chodí venčit své čtyřnohé miláčky právě kvůli Ajse, ta je dokáže během deseti minut dokonale vyběhat.. K cizím psům i fenám je ze začátku spíše nedůvěřivá a podřizuje se, pokud ale pejsek projeví zájem o hru, tak se bleskurychle seznámí a už s ním peláší dovádět.


     V odpoledních hodinách k nám chodí mnoho dětí do jezdeckého kurzu a Ajsa vždy všechny řádně přivítá vrtěním ocasem, úsměvem a známé tváře nechá, aby si ji pohladili. Nechybí u žádného dění ve stájích a nejraději chodí s koňmi ven na vyjížďky. Nedělá jí žádný problém udržovat i rychlejší tempo a vždy se drží se skupinou. Tedy pokud zrovna nenajde potůček nebo jezírko, ve kterém se ráda vykoupe. Občas má snahu shánět stádečko koní ve výběhu dohromady, ale ti vědí, že od ní nemusí čekat nic zákeřného, takže dominantnější jedinci ji málokdy poslechnou.


     Kromě koníků tu máme ještě tři kočky a jednoho kocoura. S těmi je veliká kámoška. Často si ustelou u ní v pelíšku a to si pak Ajsa musí dávat pozor, aby je náhodou nevzbudila, když si k nim jde lehnout. Kočky se za ní s oblibou chodí mazlit a pletou se jí úplně všude. Prohání je jen tehdy, pokud uzná, že lezou kam nesmí, nebo žerou co nemají.

     Nejsmutnější Ajsa bývá, když celá rodina jede na delší dobu pryč. Nevíme jak, ale pokaždé pozná, že chystáme odjezd, ještě než se začneme balit a přestane se s námi bavit. Ale vítání po dovolené stojí za to. Už na příjezdové cestě nám běží naproti a před autem skáče do výšky, u toho se vrtí od ocasu až po čumák a radostně štěká.


     Ani mě nepřekvapuje, když se o australácích říká, že jsou nejinteligentnějším plemenem. Nejen že se Ajsa rychle naučila poznávat všechny lidi, co k nám chodí na koně, naučila se co smí, co nesmí a když už udělá něco co nesmí, tak to zamaskuje tak, aby se na to nepřišlo hned. Zná taky všechna její plyšová zvířátka i živé koně jménem, v lese si dokáže najít potok, nebo jiný zdroj vody, když má žízeň a podobně. Je to prostě naše Ajsa, kterou máme všichni rádi a ona zase nás.